ČlenstvíPřihláška
 

Za Irenou Medňanskou

Osobně nemám rád silvestrovské šílení. Poslední den v roce je pro mne spíše dnem bilancování a loučení s tím, co nenávratně mizí. Silvestr 2020 pro mne byl mnohonásobně smutnější.

Se vztahem k některým ze svých skutečných přátel to mám jako s určitými hudebními díly – na první poslech je vlastně téměř neregistruji, potom zpozorním a nakonec si svůj život bez nich nedovedu představit – byl by chudší a méně barevný.

Podobně se vyvíjel můj vztah k paní Ireně Medňanské. Upřímně musím napsat, že si nepamatuji, kdy jsme se potkali poprvé. Nepochybně to bylo na některé z mezinárodních hudebně výchovných konferencí a jí jsem v žádném případě přehlédnout nemohl. Ani přeslechnout – hovořila, ostatně jako vždy, zasvěceně, moudře a bránila hudební výchovu před ataky, kterým je tento předmět dlouhodobě vystavován z různých stran jak na Slovensku, tak u nás v České republice. Velmi rychle jsme se sblížili, názorově jsme totiž naprosto souzněli a postupně jsme zjišťovali, že si velmi dobře rozumíme i lidsky. Vždy, když jsem se chystal na oborové konference nebo pedagogická setkání, těšil jsem se, že se s Irenkou – které jsem jinak neřekl – uvidím a že mne halasně pozdraví ty môj predseda! Vždy jsem obdivoval, jakým způsobem dokáže odhodlaně a vysoce fundovaně bojovat za „naši“ věc a často jsem jí říkal, že ji považuji za „železnou dámu“ hudební výchovy.

V roce 2014 jsem ji za propagaci české hudební výchovy v zahraničí a dlouhodobý přínos v oblasti mezinárodních kontaktů navrhl Společnosti pro hudební výchovu na udělení Ceny Jaroslava Herdena a bylo mi velkou ctí a potěšením jí toto ocenění v listopadu 2014 v rámci mezinárodní konference Hudební výchova pro 3. tisíciletí v Ústí nad Labem  osobně předat. Dalšího ročníku konference v roce 2019 se nemohla osobně zúčastnit, ale díky telemostu Prešov – Ústí nad Labem jsme měli možnost její příspěvek a apel na obranu a udržení hudební výchovy jako povinného předmětu zhlédnout. Svým významem to byl jeden z vrcholů konference.

Říká se, že každý jsme nahraditelný. V mém případě to ve vztahu k Irence Medňanské neplatí.

PaedDr. Jan Prchal

učitel HV a předseda Společnosti pro hudební výchovu ČR

https://www.pdf.umb.sk/…tml

 
 

Share this Post